Území České Kanady v podrobnostech

Krajina:

Oblast České Kanady leží na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem.
Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná žulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny.
Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku (jehož úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m).
Kopce jsou převážně ploché, s balvany a kamennými stády na vrcholech. V bizardních skalních útvarech z hrubozrnné a landštejnské žuly roztroušených po zdejších lesích vytvořilo zvětrávání kamene skalní mísy, (například v okolí hradu Landštejna nebo Suchdola u Kunžaku) a nechybí ani viklany. Východní část tvoří Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé sníženiny. Zajímavé skalní útvary jsou u rybníka Zvůle nebo na Liščím vrchu nedaleko Terezína u Kunžaku. Po polích jsou rozesety balvanovité ostrůvky. Vyšších výšek pak dosahují související Jihlavské vrchy, které jsou však již za hranicí kraje.
Českou Kanadu roztíná středem evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem, přičemž je obepínána řekami Nežárka a Moravská Dyje.
Oblast odvodňují četné potoky, které napájejí rybníky, na které je zejména západní část popisované oblasti velmi bohatá. Mezi nejdůležitější patří: Kačležský (176ha), Krvavý (127ha), Ratmírovský (78ha), Hejtman u Strmilova (68ha), Pěněnský neboli Dřevo (60ha) a Komorník (56ha). Rybníky slouží především k chovu ryb (k tomuto účelu také byly budovány), často i k závlahám a mnohé mají význam jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva. V létě se některé z nich mění v oblíbená koupaliště (Komorník, Ratmírovský, Pěněnský a Zvůle).

Podnebí:

Podnebí je tu poměrně drsné, s nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. To je také důvod, proč si oblast vysloužila právě název Česká Kanada.

Osídlení:

Obtížné životní podmínky způsobily, že zdejší krajina byla poměrně pozdě osídlena. Pravěcí lidé tu zanechali jen minimální stopy (Slavonice). Systematické dějiny oblasti se začaly psát až ve 12. století, kdy se dostala do majetku Vítkovců, kteří s postupnou kolonizací začali. První hrady s městečky kolem nich vznikaly ve 13. a 14. století. Tehdy do tohoto kraje, nejjižněší části Českomoravské vysočiny, pokryté hlubokým pomezním hvozdem, pronikají první stálí osídlenci s cílem zemědělsky kolonizovat krajinu a čerpat nerostné bohatství (zejm. stříbro). Od jihozápadu pronikají Rakušané, kteří postavili v Pomezí hrad a kostel, zakládající německé osady ve směru severním (na horském hřbetu jdoucím od Vysokého kamene u Kunžaku) a ve směru jihovýchodním (směrem ke Slavonicím). Současně postupuje český kolonizační proud západně od Moravské Dyje zakládající osady české. Oporou moci pánů z Růže a významným střediskem se stává Jindřichův Hradec a dále Slavonice, Nová Bystřice, Kunžak a Strmilov.
Některá města a hrady silně utrpěly za husitských tažení (platí to zejména o Landštejnu a Nové Bystřici). Zatímco většina místního obyvatelstva sympatizovala s kališníky, opevněná centra zůstávala baštami katolicismu.
16. století přineslo relativně klidný rozvoj hospodářského podnikání šlechty (zakládání rybníků a chov domácího dobytka) i růst bohatství měst. Právě z této doby pocházejí architektonicky honosná centra Slavonic a Jindřichova Hradce. Za stavovského povstání se císařská vojska dvakrát neúspěšně pokoušela o dobytí Jindřichova Hradce. Úspěšnější však byla v případě Landštejna, který vyhladovělá stavovská posádka vydala. Následující třicetiletá válka znamenala všestranný úpadek a zbídačení obyvatel. Většinu území získali přívrženci katolických Habsburků, staré české rody vystřídali v řadě případů cizí přistěhovalci. Horlivými vykonavateli protireformace se stali hlavně pauláni z Kláštera u Nové Bystřice a jindřichohradečtí jezuité.
V 18. století se i zde začíná hlásit o slovo manufakturní výroba, zaměřená zejména na textilní produkci, sklo a železo. Rozvoj nastupující průmyslové výroby zabrzdila skutečnost, že se naší oblasti prakticky vyhnuly všechny významné železniční trati. Úzkorozchodné železniční tratě z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně sloužily převážně dopravě dřeva a rovněž i tratě z Jindřichova Hradce do Veselí nad Lužnicí a Jihlavy a ze Slavonic do Kostelce u Jihlavy měly jen lokální charakter.
V 19. století se Jindřichův Hradec stal významným střediskem přívrženců národního obrození, přičemž velmi významnou úlohu sehrály městské gymnázium a Landfrasova tiskárna.
Ani po vzniku Československé republiky se převážně zemědělský kraj nedočkal výraznějšího průmyslového rozmachu.
V období 2. světové války a krátce po něm se Česká Kanada stala dějištěm konfliktů mezi českým, židovským a německým obyvatelstvem. Drtivé většině německého menšinového (v některých částech a obcích však i většinového) obyvatelstva se tehdy velmi zalíbila nacistická filosofie a po připojení pohraničí (k němuž z velké části patřila i Česká Kanada) k Německu v září 1938 nastal exodus Čechů a židů do vnitrozemí. V noci z 9. na 10. listopad 1938 došlo k vypalování a ničení židovského majetku, hřbitovů a synagog zfanatizovanými Němci. Po válce bylo německé obyvatelstvo vystěhováno a pohraničí následně znovu osídlováno českým obyvatelstvem. Po židech zůstaly v podstatě jen poničené hřbitovy.
Po vypuknutí studené války byla část podél rakouské hranice oplocena a mnohé vesnice vysídleny, opuštěny nebo srovnány se zemí (Rajcheřov, Maříž, atd.) Např. mařížský zámek byl až na směšný zbytek zdiva zcela rozebrán na stavební materiál. Intenzívní "rozvědná" činnost tehdejší "pohraniční stráže" vedla v celé oblasti k dalšímu odlivu místního produktivního obyvatelstva při současném vypuzování turistiky, takže došlo k citelnému vylidnění dalších částí směrem do vnitrozemí. Například čarokrásná vesnička Nový Svět měla dříve vlastní školu a dnes má pouze 3 obyvatele.
Díky tomu však si kraj uchoval ne příliš dotčenou přírodu a relativně zdravé životní prostředí, které po pádu železné opony dává skvělé předpoklady pro rozvoj turistického ruchu.

Památky:

Návštěvníky sem lákají nejen romantické rybníky, pěkná údolí řek a potoků a hluboké lesy, ale i mnohé kulturní památky.
Románské umění je zastoupeno poměrně chudě - např. jádrem hradu Landštejna a pozůstatky blízkého hradu v Pomezí, některými stavebními prvky v Deštné a Strmilově (hřbitovní kostel sv. Ondřeje).
Výrazněji se do tváře kraje zapsala gotika. Gotická jádra má řada domů v Jindřichově Hradci a Slavonicích; převážně gotické jsou i hrady Landštejn a Jindřichův Hradec. U jiných hradů byl středověký charakter potlačen pozdějšími přestavbami (Nová Bystřice a odlehlejší Stráž nad Nežárkou). Pozoruhodnými pozůstatky jsou archeology odkryté a konzervované základy domů zaniklé vsi Pfaffenschlag (česky Bobovec), která existovala již v 11. století a byla zničena za husitského tažení v roce 1423. Cennými památkami z období gotiky jsou četné kostely. (Např. v Lipolci, Lidéřovicích, Slavonicích, Českém Rudolci - viz. obrázek, Starém Městě pod Landštejnem, Blažejově, Nové Bystřici aj.) Mimořádně cennými stavebními celky jsou klášterní komplexy s kostely v Jindřichově Hradci (klášter minoritů s kostelem sv. Kateřiny, proboštský kostel Nanebevzetí P. Marie, kostely sv. Trojice a sv. Václava). Ojediněle dochovaným dokladem městského opevnění se může pochlubit Nová Bystřice; jedna z bran a části hradeb se dochovaly i v Jindřichově Hradci. Dvě brány, značná část hradebních zdí s baštami a barbakánem dokládá opevnění Slavonic.
Do vzhledu měst v popisovaní oblasti však nejvíce promluvila renesance. To se týká zejména městských památkových reservací Jindřichův Hradec a Slavonice, které patří k perlám české a moravské architektury vůbec. Renesance dala dnešní vzhled také původně gotickému jindřichohradeckému hradu. Sice trochu vzdálenou, ale přece jen velmi půvabnou ukázkou drobného renesančního sídla je zámek Červená Lhota, jeden z nejromantičtějších památkových objektů u nás. Zářným příkladem renesance je však světová památka UNESCO - nedaleká městská památková reservace Telč, jejíž měšťanské domy na náměstí u nás nemají obdoby. Převážně renesanční je i současný vzhled telčského zámku. Další renesanční domy najdeme v Dačicích, jejichž dominantu tvoří renesanční městská věž při farním kostele; ze stejného období pocházejí i oba dačické zámky.
Baroko obléklo do dekorativně bohatšího kabátu některé městské domy a vytvořilo nové dominanty krajiny výstavbou kostelů, klášterů a zámků. Telč obohatilo o bohatě zdobená průčelí měšťanských domů, o jezuitský kostel Jména Ježíš s kolejí, o kostel sv. Anny a řadu soch, kašen a sloupů.
Umění 19. století pak doplnilo výčet památek o zámek v Českém Rudolci, Starém Městě pod Landštejnem (Dobrohoř), kostel ve Strmilově aj. Rovněž se dochovala řada pěkných lidových staveb, zejména zděných statků se zdobenými branami, ovlivněnými barokem. (Takové najdeme např. v Hospřízi, Jindřiši, Starém Městě pod Landštejnem, Lipolci apod.)
Zejména ve východní části bývalo poměrně četné židovské osídlení, které dodnes připomínají synagogy v Jindřichově Hradci a Telči a hřbitovy v Markvarci, Starém Městě pod Landštejnem, Dolním Bolíkově, Písečném, Velkém Pěčíně, Jindřichově Hradci a Nové Bystřici.

Úzkorozchodná trať:

Česká Kanada se také může pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná trať vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která se jako had vine západní a střední částí České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patří mezi technické a historické pamětihodnosti naší republiky. Právě tato "jižní větev", zvaná Bystřička, vznikla jako první (druhá větev, severní, vede z Jindřichova Hradce do Obrataně). Její stavba byla zahájena roku 1896 a již následující rok byl vybaven první vlak, který vzdálenost 32,689 km urazil za dvě hodiny. Ke kdysi plánovanému prodloužení dráhy do Litschau však nikdy nedošlo. Po roce 1949 pak význam dráhy i její stav upadal a vše se zlepšilo až v roce 1995 zásahem akciové společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Od roku 1998 je tak na obou tratích provozována pravidelná osobní i nákladní doprava. Tu zajišťují motorové lokomotivy řady T 47.0 z let 1954 - 1958, které patří mezi naše nejstarší motorové lokomotivy v provozu, a mladší a menší T 29.0 z roku 1967, osobní vagónky jsou z roku 1966. Zvláště v turistické sezóně úzkokolejka ožívá. Přispívají k tomu i pravidelně jezdící historické soupravy - parní lokomotiva U 47.001 (Malletka) z roku 1907, U 46.001 (Rešica) z roku 1958 a historické vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi. Trasa je sice téměř dvakrát delší než po silnici, ale atmosféra a nádherné scenérie dávají zapomenout na čas. Svoji osobitou atmosféru mají i zastávky, ve kterých se jakoby zastavil čas. Trasa vede z Jindřichova Hradce přes Jindřiš (5 km), Blažejov (8 km), vyhledávané letovisko Malý Ratmírov (10 km), Střížovice (13 km), Kunžak-Lomy (18 km), lesní zastávku Kaproun (22 km), Senotín (24 km), Hůrky (27 km), Albeř (30 km, v blízkosti rekreační rybník Osika) až do Nové Bystřice (33 km) a zpět.

Golf

Udělejte si čas!
Budete ho potřebovat, abyste si mohli vychutnat každý úder na 81 jamkách. V Nové Bystřici (Golf klub Nová Bystřice a Golf klub Mnich), Haugschlagu a Litschau si můžete zahrát na pěti golfových hřištích v těsné blízkosti a odnést si odtud nezapomenutelné zážitky.

GC Mnich - 18ti jamkové mistrovské hřiště v Nové Bystřici patří k nejdelším v ČR. Součástí Golfresortu Monachus (GC Mnich, GC N. Bystřice) je druhé golfové hřiště určené i pro veřejnost - 9-jamková golfová akademie - GC Nová Bystřice (naproti hřišti Mnich).

Kromě opravdu krásného 18-ti jamkového a 9-jamkového hřišťě v Nové Bystřici se nabízí ve velmi malé vzdálenosti v rakouském Haugschlagu dvě 18-ti jamková hřiště. Jak závodní dráha s greenovými ostrovy tak i kompaktní hřiště zaručují variabilitu a napětí v každé hráčské kategorii. Umístění v mírné pahorkatině dolnorakouského Waldviertelu vám nabízí nejenom jedno z nejkrásnějších golfových hřišť v Rakousku, ale také pět dalších hřišť v bezprostřední blízkosti( do max. 50 km).

Litschau - GC Herrensee, vzdálený od GOLF RESORTU Haugschlag 5 km, zpříjemní se svými 18-ti lehkými PAR 3 jamkami vstup začátečníkům do světa golfu.

Ptáte se kam lze všude za golfem v rakouské oblasti Waldviertel?

Oblast Waldviertel se nachází na cestě z Vídně do Prahy v severní části jižního Rakouska. Se svými 8 atraktivními golfovými hřišti, která jsou vzdálená nedaleko od sebe, nám nabízí zajímavou a velkolepou možnost si zahrát v této šarmantní oblasti. Máte tak jedinečnou příležitost poznat krásy této oblasti a vychutnat si tak Vámi oblíbený sport během Vaší dovolené.

GC Herrensee v Litschau - zde si můžete za velmi nízké poplatky vypůjčit důležité vybavení na golf. Profesionální učitel golfu vás krátce zasvětí do nejdůležitější problematiky týkající se golfu. Ještě týž den si můžete zahrát na kompaktním 18ti jamkovém hřišti, nebo si můžete zahrát pouze 1 kolo - 9 jamek. V tento moment jste také vy prošli základy golfové hry.

Milujete víno, nebo vkusné pohostinství? Chtěli byste strávit víkend ve Wachau s překrásným golfovým okolím v GC Lengenfeld v nedalekém vinohradu - blízko Kremsu - přislíbí Vám optimální uvolnění a zážitky.

Hraní golfu, to je poznávání rozmanité a napínavé hry na hřišti s přírodními úkazy a poklady. Pro ty, kteří mají rádi ráz kopcovité přírodní krajiny golfového hřiště doporučujeme GC Ottenstein a GC Weitra. Golfovou nabídku služeb zde obohacují také i jiné aktivity, týkající se volného času, jako je např. zajímavé kulturní vyžití v blízkém okolí.

Od léta roku 1998 se může hrát golf také v GC Waidhofen/Thaya. Zde myslel golfový architekt Max Lamberg, několikanásobný mistr Rakouska především na sportovce. Uprostřed této golfové scenérie se rozprostírá nádherný hotel se 4 hvězdičkami - Thayatal hotel - partnerský hotel Golferlebnis Waldviertel.

Konečně se dostáváme také ke Golfresortu Haugschlag, se svými 2 perfektními mistrovskými hřišti, které se několikrát stalo golfovým hřištěm roku a vícekrát bylo rozhodujícím místem pro AUSTRIAN OPEN, v rámci PGA evropské túry. Je ideálním místem pro budoucí profesionály, ale také pro požitkáře golfu. Najdete zde golfovou akademii a hotel přímo uprostřed golfových hřišť. Golfresort Haugschlag Vám nabízí opravdu jedinečnou nabídku veškerých služeb.

18ti jamkové golfové hřiště GC St. Oswald je vhodné nejen pro začátečníky ale také pro ctižádostivé hráče. Je ideální pro konání velkých turnajů. 5. jamka je dlouhá 612 m a jedná se o nejdelší PAR 5 v Evropě. Jsou zde rychlé, dobré greeny, rozmanité fairwaye a dobře situované odpaliště, což dodává hřišti půvabný ráz.

GC Mnich 18ti jamkové mistrovské hřiště patřící k nejdelším v ČR. Slavnostní zahájení provozu celé osmnáctky zde proběhlo 30.8.2004 exhibicí Alexe Čejky, Markuse Briera, Jana Juhaniaka a Roberta Schovánka. GC Mnich leží pouze 1,5 km vzdušnou čarou od Golfresortu Haugschlag. Od r. 2005 zde bude i zázemí klubovny. Součástí Golfresortu Monachus (GC Mnich, GC N. Bystřice) je druhé golfové hřiště určené i pro veřejnost - 9-jamková golfová akademie - GC Nová Bystřice (naproti hřišti Mnich).

Od roku 2005 přibyl k členům Golferlebnis Waldviertel další z českých klubů a to GolfResort Konopiště, kde je v současné době v provozu 27 mistrovských jamek (18 jamek Radecký course, 9 jamek d´Este course) a devítijamkový Public course. V první polovině roku bude otevřena druhá devítka nového mistrovského hřiště dÉste. Celý areál je zasazen do mírně zvlněné, zalesněné krajiny v blízkosti zámku Konopiště.

Golferlebnis Waldviertel nabízí nejen možnosti zahrát si na všech hřištích za výhodné ceny, ale také nedalekou vzdálenost všech hřišť a také příjemné sportovní vyžití, pobyt na čerstvém vzduchu, relaxaci a odpočinek.

Důležitým společným faktorem a výhodou, která spojuje tuto oblast je cenové zvýhodnění týkající se ubytování i hry na jakémkoliv z těchto golfových hřišť a jejich blízká vzdálenost.

Pozn.: Zdrojem většiny uvedených informací byly veřejně přístupné webové stránky.